Na nádraží jsem takhle koupil knihu Dana Simmonse ve výprodeji...

Dan Simmons je úžasný spisovatel, to asi nemusím pokaždé psát, ale přeci jen s jeho širokou škálou žánrů nemusím mít od něj vše. Jsem víceméně zaměřen na sci-fi a horory, ale občas si odskočím i do jiných vln viz. jeho Drood. Ale za poslední rok Plejáda asi tak nějak zkrachovala a knížky Simmonse se objevili za super ceny. No neodolal jsem. V knihovničce se mi objevily Ohně z Ráje (opravdu si nevzpomenu jestli už jsem ji recenzoval) a Black Hills. Dlouho předlouho jsem přemýšlel o Továrně křiváků a Fázi Gravitace. Ceny se mi stále nepozdávaly ačkoli dokážu koupit kdejakého horšího autora :p. Nu a jednoho krásného dne měli právě Fázi gravitace ve výprodeji, už ani nevím za kolik, prostě do stovky jsem se vešel :)

A jak jsem již zmínil na začátku - ne všechny jeho knihy jsou sci-fi - Fáze gravitace patří do žánru sci-fi, ačkoliv tam není po sci-fi prvku ani vidu ani slechu. Příběh vypráví o stárnoucím astronautovi Richardu Baedeckerovy, a jeho vyrovnáváním se se skutečností, že už se na Měsíc a do vesmíru nepodívá. Autor mi předkládá reflexi kdysi důležitého muže, kterého dnes jen málo kdo pozná a jeho spolupracovníci se vyrovnávají s vědomím nepotřebnosti porůznu. Jeden na stará kolena zakládá rodinu a opravuje dům ve městečku, kde kdysi žil jeho otec, další si postavil na své minulosti velmi dobrou politickou kariéru a poslední hledá Boha. Richard sám po létech přemýšlí, kde se zlomilo jeho kdysi tak šťastné manželství a snaží se porozumět vlastnímu, dnes již dospělému synovy, jenž sám začal hledat smysl života v Indii a tamější sektě.

Kniha je prosycena těžkou dávkou melancholie a prolíná se tak vzpomínání na zlaté časy s krutou realitou nynějších dnů. Hlavní hrdina nejenže se snaží vyřešit chyby minulosti, ale snaží se najít nějaký nový smysl života. Z některých pasáží je navíc cítit jakoby samotnému autorovy bylo teskno jak neslavně skončily lety na Měsíc, avšak, a toho si cením nejvíc, je to bez toho "Amerického hvězdy a pruhy patriotismu."

Pokud Vám tedy nevadí uslzené přemítání o (ne)obyčejném lidském životě vykresleným tak krásně poeticky, v dech beroucích kompozicích, pak směle do toho.

{jcomments on}

Sdílejte tento článek