Jen co Owen odpařil Lorda Machada a zachránil svět od Starobylých, už se na něj žene další pohroma...

Ano, ano. Owen je v tom tentokráte zcela nevinně. Po tom, co konečně ukončil peripetie o konci světa a bla bla bla, dalších magických blbostech, konečně má čas se zasnoubit a mít klid. A to i od krvelačných upířích rodičů své nevěsty. Jenže to ne, jeho šéfstvo Svaté církve dočasné smrti se rozhodlo mu na zahrádku vysypat náklaďák zombie.A to všechno, protože Úřad pro kontrolu monster mělo při poslední apokalypse s Machadem všechno ošéfované...atomovkou. Nu a ona jaksi prolítla na druhou stranu. Polechtala starobylého korýše a ten se pořádně nakrknul, protože si myslel, že za to může Owen.A tak se stalo, že náš dobrák se octnul na černé listině všech kultistů světa. Jen namalovat na záda terč. Nicméně Úřad pro kontrolu monster opět zaúřadoval, agent Myers neváhá ochránit svého červíka na háčku a přiděluje mu ochranku veskrze výstavní. Agenta Frankse. Owen nesnáší Agenta Frankse. Agent Franks nesnáší Owena. Pokud se ti dva navzájem nezabijí musí zabít něco jiného. Spoustu monster a i samotného Séfa Církve dočasné smrti.

Co k tomu více napsat? Asi nic. Larry Correia v druhé pětiset stránkové knize opět dokazuje, že materiálu k sepsání má poměrně dost. Nic nenechává náhodě a hnedle od počátku čtenáři servíruje kulku za kulkou. Výbuch za výbuchem. Částečně odhaluje minulost některých postav i minulost společnosti Lovci Monster s.r.o. Kniha velmi rychle odsypávala a snad ani netrpěla hluchými místy. Autor si velmi oblíbil dílo H.P. Lovecrafta, protože v tomto dílu se již neváhá natvrdo ohánět Starobylými a Shoggoty :) Je to velmi zajímavé počtení v kontextu s Tichou Lovecraftovskou hrůzou z temnot prostoru a hlubin času. Zde je to více "akčnější" a místy i parodičtější.

Je to prostě taková klasická jednohubka při které nemusíte přemýšlet a necháte se unášet tlakovou vlnou k další tlakové vlně, abyste se záhy vyhnuli nějakému tomu prokletí od různorodé tuny monster, jež autor ze sebe neustále chrlí. S druhým dílem si i do autora musím rýpnout, protože si evidentně libuje ve velmi, velmi, velmi překombinovaných koncích, ale tak to u vyvolených hrdinů asi chodí :).

{jcomments on}

Sdílejte tento článek